Ukažme to dětem!!!

 

Při pohledu do starších tělocvičen můžeme najít návodné edukační plakáty. Atletikou počínaje až po techniku kopu na bránu ve fotbale. Volejbal mezi nimi nechybí. Nicméně forma je mnohdy desítky let stará.

Náš šéftrenér mládeže VK Ostrava Ivan Pelikán sezval pár hlav dohromady a vznikl nápad návodné plakáty oživit.

Ivane, proč jste v Ostravě s týmem trenérů vytvořili tento metodický plakát?

Vychází z potřeby. Před nějakým časem jsem působil jako koordinátor projektu MŠMT – Hodina pohybu navíc. Z tohoto titulu jsem navštívil desítky škol a účastnil se výuky tělocviku na prvním stupni základních škol. K tomuto projektu byla vypracována velmi dobrá metodika formou srozumitelné publikace. Přesto se mě naprostá většina učitelů ptala na metodické plakáty, které v minulosti běžně vysely na stěnách škol a tělocvičen (atletika, volejbal, basket atd.). Je potřeba si uvědomit, že ne každý tělocvikář je kovaný v technice volejbalu nebo kroužky vedou často i rodiče. Metodika se v posledních letech „stáhla“ do knih, které někteří učitelé nemají čas pomalu otevřít.  Pokud je plakát navíc vhodně umístěn, tak může, třeba i podvědomě vstupovat do hlav učitelů, žáků nebo samotných hráčů. Určitě bych vliv podobného materiálu nepodceňoval, ale ani nepřeceňoval. Domnívám se, že může jít o vhodný metodický materiál, který vlastně heslovitě poukazuje na podstatné.

Plakát nemá tedy ambici suplovat metodické učebnice?

Tak předně, je primárně určen pro potřebu klubu. Od minivolejbalu, žáků až po juniorské kategorie. Pochopitelně, že pokud by měl i někdo jiný zájem, tak je to možné. Z metodického pohledu, není úplně jednoduché popsat metodiku/technické gesto, i když máte neomezený prostor slovem. Je proto potřeba si uvědomit, co si od plakátu slibujeme a komu je určen. Tato forma nám přijde velmi prospěšná určené kategorii. Plakát navíc může plnit i roly náborového dokumentu…

Máte v plánu pokračovat ve zpracování dalších individuálních herních činnostech volejbalu podobnou formou?

Je to pravděpodobné. Problematika odbití spodem obouruč/bagrem, nám přišla jako zásadní a důležitá. Obdobně lze zpracovat například odbití prsty, blok, servis atd. Budeme na tom dále pracovat. Musím ale poděkovat motivovaným trenérům, kteří pomohli s tvorbou: Honza Václavík, Roman Dvoran, Martin Vaculík a v neposlední řadě grafikovi a fotografovi, kterým byl Tomáš Jambor!