Finále a mistr

Musím se přiznat, že jsem neviděl všechny zápasy mužského finále extraligy (dámského ani jeden – pardon holky), ale ten poslední, rozhodující pátý zápas jsem si ujít nenechal. Pěkně v telce, se spuštěným audiem do repráků a ta atmoška tam, to bylo něco neskutečného. 3500 lidí je mám pocit na Budějickou halu strop a jim se to povedlo. Tleskám.

Na hřišti klasika, Dukla Liberec přijela za Jihostrojem České Budějovice. Finále, co tu za poslední dvě dekády, co vnímám vrcholový volejbal, bylo několikrát. Občas vyhrál ten, občas onen a občas se tam přimíchal ještě někdo další. Zkusím to letošní trochu rozpitvat.

Posty

Nahrávač

De Amo vs nahrávač Liberce. Schválně to tak říkám, protože Dukla o své jedničce začala pochybovat. Takže se kluci střídali. Biernat, kterého si dobře pamatuju z Ostravy z loňské sezony v Liberci trošku pohasnul. Nevím čím. Podle mě naprosto jiným mentálním nastavením seriózní mazácké Dukly. Nic jiného mne nenapadá, hráče na to měl. Ale mentalita Ostravských vlčáků je úplně někde jinde. Mladý Srb mne velmi mile překvapil. Pokud si vzpomenu na sebe a moje začátky v základu extraligy v Brně a moji nervozitu, v 18 být jednička do rozhodujícího finále, … to je slušný. Zvládl to podlě mě dobře, ale na kouzlení ve finále to prostě ještě není, ale na to má čas. Jen se drž chlapče.

A na druhé straně Miguel De Amo. Podle mě jeden z nej nahrávačů posledních sezon v české extralize. Když si projedu plejádu kormidelníků ze zahraničí, od psycho Van Harlema, přes čerta Biernata, atd,… na podobný level sahal jen američan West a pak Skladaný.

Mě jako kolegovi od fochu se moc líbil. Je fakt, že měl výborně poskládaný tým z útočníků, kteří byli schopni hrát jeho rychlou hru. Neustálé zapojování všech čtyř útočníků se mi líbilo. Hlavně jsem nepostřehl nějakou výraznější hrubku víceméně kdykoli, co jsem se ho viděl hrát. Moc pěkné.

Univerzál

Štokr vs účko Budějek. Obdobná situace ale naopak. Nakolik byl Drobek suverénní natolik hrál Jihostroj páté finále de facto bez univerzála. Za první set Křesi asi 2 body na útoku a Šotola v druhém setu jeden bod z útoku. To nejde. A stejně to šlo. A to, že to šlo, jde na konto De Amovi. Prostě to uhrál na druhé polovině hřiště. Nevím, co se stalo, jestli už Křesi nemohl, nebo byl jednoduše Duklou tak dobře odbráněnej,… nevím. Hrombác Štokr, dostával cca 2 nahrávky ze 3, na to je stavěnej, na to je zvyklej a v posledním zápase sezony neměl ani proč šetřit síly. A bylo to vidět. Tleskám.

Smečař

“ I am Groot” & “sňatkový podvodník” vs sypač Michálek a čertik Bertík. Ja ti nevím. Letos mi oba smečaři Liberce přišli dobří, ale nevýrazní. Oba typu jako starý dobrý Jeslínek, alias český Tetyukhin. Co mě ale šokovalo že útočně oba nadprůměr, ale přihrávka ee. Co je ale neodpustitelné je kolaps Pietruczuka ve třetím setu. Hrál dva sety výborně, hecoval, makal, jel… radoval se. A pak,… nic. 3 chyby za sebou a je po zápase. Škoda.

Na druhé straně stálice Michálek. Klasika, výborná přihrávka, agresivní útok, většinou talent být tam kde je třeba a včas. A Staples. Frajer co vypadá jako mazák, hraje jako mazák, skáče jak guma a je mu 24 let. 😀 To když jsem viděl v infografice ČT, myslel jsem, že se spletli. Nespletli, stejně jako on se málokdy spletl.

Blokař

Podle mě postově nejvyrovnanější záležitost. Kluky znám, vím co umí. A vím, na čem jsou závislí a z čeho těží. Přihrávka a nahrávač, co to středem rád. To se sejde málokdy. V Budějkách se to sešlo. Proto Todua a Mach3 trochu vynikali. V blokování to ale bylo cca nastejno. Čísla nevím, ale myslím, že to bylo blízko. Ten Todua se mi stejně líbil nejvíc – makal. Makal furt. Ne že by ostatní ne, ale on mě bavil. 🙂

Libero

Nestárnoucí Kryšpín vs nestárnoucí Kopáček s mladým Kuncem. Kluci, já se na vás koukal rád. Na všechny 3. Dobré libero dokážu ocenit a všichni stabilní, obětaví a zároveň klidní v těch důležitých momentech. Nebyli jste extra vidět, ale to se říká, že je dobře. Bravo.

Proč to urval Jihostroj?

Už to začíná být dlouhý co? 🙂

Hráčsky tedy nenajdeme výraznou rozdílovou osobnost. Rozdíl byl v činnostech. Dnešní mužský volejbal je holt o servisu. Pokud to mají nahravači v rukou tam, kde chtějí, je to bod. Prostě to tak je. Cesta k úspěchu je tedy mít šanci stavět dvoj nebo trojblok a bránit vysoké balony. Pokud se riskovaný servis zkazí – nevadí, je to stejné jako lehký servis za jedna a bum. A tyto dvě činnosti holt zvládly lépe Budějovice. Lepší servis, obrana, protiútok. Lepší přihrávka, výborná ztráta a jdeme dál… a pořád dokola. Do úmoru, pořád stejně, ikdyž prohrávali o 6 bodů. Jak už jsem naznačil výše, z 18:12 na 18:21 se může stát i ve finále extraligy – kdo by to ale čekal. Ale všichni ti na hřišti jsou jenom lidi. A já jim všem tleskám. S trochou štěstí se s většinou z nich potkám v příští sezoně na hřišti. Těším se na to s úctou.

Teď si ale všichni odpočiňme. V Budějkách snad slaví ještě teď a tak je to správné, tak to má být.

Gratulace vítězům, čest poraženým.

Jumbo

Foto z webu cvf.cz